optumsaygomdumbay ankara escort escort ankara ankara escort ankara escort escort ankara ankara escort escort ankara
ODS Staré Město - Staré Město
  • An Image Slideshow
  • An Image Slideshow

Staré Město

Poloha a vnější vztahy

Staré Město se rozprostírá v rovině na pravém břehu řeky Moravy v těsné blízkosti okresního města Uherské Hradiště. Katastr obce měří 2084 ha a sousedí s osmi obcemi – Uherským Hradištěm, Kunovicemi, Kostelany nad Moravou, Zlechovem, Huštěnovicemi, Kněžpolem, Jalubím a Velehradem. Staré Město leží v Dolnomoravském úvalu, v nadmořské výšce 180-190m. Z geologického hlediska leží v tzv. vídeňské pánvi obklopené pahorkatinami a vrchovinami pásma Západních Karpat. Hlavním vodním útvarem, historickou i současnou krajinnou dominantou regionu, je řeka Morava a při ojedinělých meteorologických podmínkách se stává nebezpečným živlem, jako se stalo při povodni v červenci 1997.

Staré Město bylo v minulosti často součástí sousedního okresního města Uherské Hradiště. Staré Město díky své poloze v těsném sousedství správního střediska kraje a posléze okresu zastávalo dlouhá desetiletí funkci jakéhosi uherskohradišťského předměstí a například v letech 1850 – 1945 nemělo statut města ani městyse. Staroměšťané sice žádali o povýšení na město již v roce 1922, ale marně. Součástí Uherského Hradiště bylo Staré Město v letech 1943 – 1945, potom v letech 1949 – 1954 a nakonec od roku 1971 do 26. listopadu 1990, kdy bylo v Uherském Hradišti rozhodnuto o osamostatnění Starého Města. Od 1. ledna 1991 se stalo Staré Město samostatnou obcí a od 1. ledna 1996 byl změněn název obce na Staré Město bez přívlastku „ u Uherského Hradiště“. Městem bylo Staré Město vyhlášeno 1. listopadu 1997. Slavnostního aktu se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v Praze zúčastnili starosta František Slavík a zástupce starosty František Janík, kteří převzali oficiální listinu z rukou předsedy sněmovny Miloše Zemana.

Dnes průmyslově – zemědělský charakter města s 6.765 obyvateli podtrhuje vzrůstající počet podnikatelských subjektů, moderní bytová výstavba i rozmanitý kulturní a společenský život

Obyvatelstvo a bydlení

Ve Starém Městě dochází od počátku devadesátých let k trvalému úbytku obyvatelstva. Nejvíce lidí zde žilo v roce 1991 – celkem 6.882. Do roku 1995 ubylo 92 občanů a po roce 1995 se pokles počtu obyvatel města dále zrychluje. K úbytku počtu obyvatel Starého Města dochází v důsledku postupného snižování počtu narozených dětí a poklesu počtu osob stěhujících se do města.

Vývoj staroměstské, stejně jako celé české populace, je ovlivněn měnícími se hospodářskými a sociálními podmínkami. Nejdůležitější změny z hlediska vývoje obyvatelstva přirozenou měnou souvisí s demografickým chováním generace mladých lidí. Odkládání sňatků a rození dětí ve vyšším věku bývá pokládáno za hlavní příčinu současně velmi nízké porodnosti a tím i rychlejšího úbytku obyvatelstva. Například od 25. prosince 1999 až do začátku února 2000 se ve Starém Městě nenarodilo žádné dítě. To je 40 dní bez novorozeněte v téměř sedmitisícovém městě.

K výraznému snížení počtu narozených dětí dochází i přesto, že do věku nejvyšší plodnosti přichází početně silné ročníky žen, narozených v polovině sedmdesátých let. Poměrně příznivě se vyvíjí úroveň úmrtnosti, což se projevuje se prodloužením věku a nižšími počty zemřelých.

Podle předběžné prognózy by se měl úbytek obyvatel Starého Města na přelomu 20. a 21. století dočasně zastavit. Po roce 2010 však dojde k dalšímu poklesu obyvatel, který bude pokračovat do roku 2030, kdy by zde mělo žít 6.200 – 6.300 obyvatel. Úbytek občanů způsobí přibližně stejný počet zemřelých jako dosud, ale bude daleko méně narozených dětí, kdy po roce 2015 vstoupí do plodného věku početně slabé ročníky žen narozených v devadesátých letech.

Údaje jsou jen předběžné, protože nelze stoprocentně odhadnout, jaký bude další ekonomický vývoj města, tak i celková politická a hospodářská situace v republice a jaké změny přinese náš vstup do Evropské unie. Nevíme, kolik našich občanů vycestuje za prací do zemí vyspělé Evropy, neznáme počty lidí, kteří se odstěhují a začnou podnikat a studovat v rámci Evropské unie.

Současně s vývojem počtu obyvatel města bude docházet i k výrazným změnám jeho věkové struktury. Stárnutí našich obyvatel bude zpočátku spojeno s úbytkem dětské složky populace, později i obyvatelstva v produktivním věku. Podíl obyvatelstva ve věku 0 – 14 let by měl postupně klesnout k 10 procentům. Počet osob v produktivním věku se v nejbližších letech mírně zvýší, protože v této věkové kategorii budou zastoupeny ročníky narozené v sedmdesátých a osmdesátých letech a dalším významným faktorem bude posun důchodového věku.

Přírůstek obyvatel by mohla ovlivnit vyšší míra porodnosti, potřebná k plné obnově populace, to je v průměru 2,1 dětí na jednu ženu, ale spíše lze předpokládat, že se zcela vyrovnáme trendu v západoevropských zemích, kde je současná porodnost velmi nízká a jen zcela výjimečně dosahuje úrovně zajišťující prostou reprodukci.

Dalším jen velmi těžko odhadnutelným faktorem je zájem cizinců, převážně z východní Evropy a Asie, o zaměstnání a podnikání v našem městě. Zahraniční migrace se svými klady i riziky může v budoucnu ovlivnit i populační vývoj ve Starém Městě.

Vývoj počtu obyvatel úzce souvisí s celkovou spokojeností občanů s životem ve městě. Do budoucnosti to znamená zkvalitnit úroveň služeb a obchodní sítě, rozšířit možnosti podnikání a zlepšení kulturního a společenského života.

V důsledku růstu cen bydlení a výraznému útlumu bytové výstavby v okrese došlo v polovině devadesátých let k obrácení směru migrace a to ze Starého Města ve prospěch okolních obcí.Města odešlo několik desítek občanů. Vzhledem k nedostatečné úrovni služeb a kulturního vyžití na venkově, se část odstěhovaných opět vrací do původního bydliště.

Ze Starého Původní styl vesnického bydlení v rodinných domcích se změnil v 70. až 80. letech minulého století výstavbou vícepodlažních bytových domů a rodinných domků, většinou v okrajových čtvrtích města. Následkem povodně v roce 1997 bylo pro statické narušení zbouráno 93 starých domů a byly většinou nahrazeny novými vícepodlažními domy. Byl postaven bytový dům s 18 nájemními byty a rodinné vilky v Luční čtvrti. Pro zlepšení vzhledu města, poskytuje město občanům výhodné půjčky na opravy a modernizaci domů i bytů. V současné době se připravuje studie územního plánu a hledají vhodné lokality pro výstavbu dalších rodinných domů.

Přehled o počtech obyvatel a domů ve Starém Městě

Rok

Počet obyvatel

počet domů

1790

1124

166

1834

1560

231

1869

1971

407

1900

3879

609

1921

5098

865

1930

6211

1141

1950

5973

1392

1961

6614

1462

1970

6245

1546

1980

6183

1558

1991

6882

1710

2000

6764

1800



Věková struktura obyvatel Starého Města

Věk

celkem

Muži

ženy

0-5 let

344

166

178

6-14 let

784

394

390

15-24 let

1126

550

576

25-34 let

976

493

483

35-44 let

1024

511

513

45-54 let

1001

518

483

55-59 let

391

187

204

60-69 let

534

240

294

70-79 let

436

165

271

80-84 let

67

30

37

85 a více

57

22

35

 

Rekreace, sport

Staré Město se zapsalo do povědomí sportovní veřejnosti nejen v rámci regionu, ale i v celorepublikovém měřítku díky fotbalistům klubu 1. FC Synot, kteří zde hráli I. ligu. Vedle mužstva dospělých fungují i družstva žáků a dorostenců. Mezi významné sporty patří také volejbal, šachy, šerm, házená, tenis.

Sport ale nejsou jen sportovní kluby, neboť je třeba umožnit sportovní vyžití všem občanům města. Ve městě je několik sportovišť a tělocvičen, kde se mohou věnovat cvičení a sportu všechny skupiny obyvatel. Tato kondiční cvičení probíhají většinou pod vedením zkušených cvičitelek z tělovýchovných jednot Sokol a Orel.

Ve Starém Městě je rovněž koupaliště, hřiště na plážový volejbal a tenisové kurty. V plánu je vybudovat velký sportovně – rekreační areál na Rybníčku, kde bude po dokončení možno se vedle odpočinku aktivně věnovat různým druhům sportu. Mělo by zde vzniknout hřiště na minigolf, kuželna, kluziště. Možnosti sportování dnes rozšířilo i využití Baťova kanálu pro lodní plavbu.

Výhodné železniční spojení na trati z Břeclavi do Přerova a četné autobusové linky ve směru Brno, Praha, Zlín a Trenčín vytvářejí ze Starého Města výhodnou základnu pro turistiku do lesů Chřibských hor, dosud málo poznamenaných průmyslovou devastací a znečištěným ovzduším.

 

Zdroj: http://www.staremesto.uh.cz

lazerepilastr.com satisegitmeni.com steeldoortr.com ucakbiletleri.asia kiralikjeneratorler.net kiralikminibustr.com drestetik.net estetikburun.asia implantdistr.com jeneratortr.com dilkurslari.asia> medyumlari.com>